Česká filharmonie, Mäkelä & Tamestit

Print Friendly, PDF & Email
účinkují: 

Česká filharmonie
Klaus Mäkelä – dirigent
Antoine Tamestit – viola (rezidenční umělec festivalu)

 

program: 

Alfred Schnittke: Koncert pro violu a orchestr
Gustav Mahler: Symfonie č. 1 D dur “Titán”

 

Když na jaře roku 2022 nizozemský orchestr Concertgebouw Amsterdam oznámil, že se v roce 2027 stane jeho šéfdirigentem finský dirigent Klaus Mäkelä, šlo o jednu z hlavních zpráv hudebního světa. Teprve šestadvacetiletý finský umělec, který v současné době zastává pozice šéfdirigenta Oslo Philharmonic a Orchestre de Paris, potvrdil své místo mezi nejžádanějšími dirigenty současnosti. Jeho český debut se uskuteční na festivalu Pražské jaro, když Mäkelä s Českou filharmonií provede Mahlerovu monumentální První symfonii a ve Violovém koncertu Alfreda Schnittkeho doprovodí rezidenčního umělce festivalu Antoina Tamestita.

 

K vrcholům probíhající sezóny Klause Mäkeläho patří vystoupení s Oslo Philharmonic a klavíristkou Yujou Wang na BBC Proms nebo dubnový debut s Berlínskými filharmoniky. Dirigentův široký repertoár sahá od Bacha až k premiérám děl soudobých autorů. Pevné místo v něm zaujímá hudba Gustava Mahlera. Jeho Symfonii č. 1 D dur zvanou „Titán“ Mäkelä provedl na ostře sledovaném koncertě v sále Pařížské filharmonie i se svým Orchestre de Paris. Deník Le Figaro napsal, že „flexibilita dirigování, hřejivá bohatost zvuku a plynulost frázování, to vše vzkvétalo v akustice sálu“. Le Monde zase uvedl, že Mäkelä „záměrně zdůrazňoval rustikální a houpavé zvuky, jako kdyby chtěl, aby jeho Mahler zněl tak málo metafyzicky, jak je to jen možné, s oběma nohama pevně zabořenýma do české půdy“, a že „úžasné užití rubata, vyžadující od hudebníků plné soustředění, učinilo z finální věty naprosto jásavý a právem oslavovaný triumfální pochod“.

 

Záhy po premiéře ruským violistou Jurijem Bašmetem, kterého doprovázel orchestr Concertgebouw Amsterdam, se koncert Alfreda Schnittkeho zařadil mezi nejdůležitější díla, jaká kdy pro violu vznikla. Skladba byla zlomová i pro samotného autora. „V jistém ohledu má pro mě charakter dočasného loučení,“ napsal o ní sám Schnittke. „Deset dní po jejím dokončení mě totiž ranila mrtvice a dostala mě do stavu, ze které bylo téměř nemožné se vrátit. Mohl jsem jen pomalu vstoupit do druhé poloviny života, kterou stále prožívám. Jako předtucha toho, co přijde, na sebe hudba vzala podobu neklidné životní honičky (ve druhé větě) a pomalého a smutného výhledu na život na prahu smrti (ve třetí větě)“. Schnittkeho Violový koncert má zvláštní význam i pro Antoina Tamestita. „Jeho studiem jsem strávil mnoho času a vytvořil si k němu silné osobní pouto,“ svěřuje se violista. „Během krátkých setkání jsem o koncertě získal spoustu informací od Tabey Zimmermann a Jurije Bašmeta, pro kterého skladba vznikla. Ale chtěl jsem si vytvořit vlastní názor na každý malý detail, abych věděl, co chci vyjádřit, a především co chtěl Schnittke vyjádřit skladbou, která je tak hluboká a silná,“ vysvětluje. „Vypráví o bolesti, smutku a zoufalství, o rozervanosti mezi vlastními kořeny a útlakem vlády, o vzdoru na filozofické úrovni a možná i o tom, jak moc musíte v životě bojovat, abyste na tomto světě našli své místo.“ Tamestit Violový koncert Alfreda Schnittkeho natočil na CD a provedl s takovými orchestry a dirigenty, jakými jsou Vídeňští filharmonikové s Kirillem Petrenkem či SWR Symphonieorchester s Teodorem Currentzisem. „Vášnivá intenzita Tamestitovy hry a čistota jeho tónu byly mimořádné,“ napsal o jeho interpretaci mistrovského díla web Bachtrack.

 

Koncert se koná v rámci 78. ročníku MHF Pražské jaro.