Les Talens Lyriques

Print Friendly, PDF & Email
účinkují: 

Les Talens Lyriques
Choeur de Chambre de Namur
Christophe Rousset – dirigent
Mathias Vidal – tenor
Déborah Cachet – soprán
Natalie Perrez – mezzosoprán
Ambroisine Bré – mezzosoprán
David Witczak – baryton

 

program: 

Jean-Philippe Rameau: Pygmalion
Joseph-Nicolas-Pancrace Royer: Almasis (novodobá premiéra)

 

Pražské jaro přináší český debut proslulého francouzského orchestru dobových nástrojů Les Talens Lyriques. Ve spolupráci se sborem Choeur de Chambre de Namur a pěticí špičkových sólistů pod vedením cembalisty a dirigenta Christopha Rousseta představí dvě jednoaktové opery francouzských mistrů poloviny 18. století. Pygmalion ve své době patřil mezi nejpopulárnější díla Jeana-Philippa Rameaua. Operu Almasis Josepha-Nicolase-Pancrace Royera soubor v Praze představí v novodobé premiéře. „Pozvání na Pražské jaro je radostí a ctí. V zahraničí jsem rád ambasadorem francouzské hudby – je to repertoár blízký mému srdci a je součástí mé DNA,“ říká v očekávání festivalového koncertu Rousset. „Royer a Rameau si nepochybně podmaní srdce pražského publika!“

 

 

Orchestr historických nástrojů Les Talens Lyrique založil cembalista a dirigent Christophe Rousset před více než třiceti lety. Dnes soubor patří mezi nejuznávanější svého durhu. Vystupuje na celém světě, spolupracuje s předními světovými operními režiséry a choreografy a vydal na šedesát cédéček u prestižních labelů, jako jsou Decca, Erato, Virgin Classics nebo Naïve. Repertoár tělesa nazvaného podle Rameauovy opery Les fêtes d’Hébé, ou Les talens lyriques sahá od raně barokních oper přes díla Wolfganga Amadea Mozarta až k ranému romantismu. Jeho těžiště však leží v tvorbě francouzských barokních autorů a jejich operních děl. Mezi ně patří i tzv. acte de ballet, jednoaktové opery s tancem od Jeana-Philippa Rameaua a Josepha-Nicolase-Pancrace Royera. „Tato dvě díla od velkých francouzských skladatelů doby Ludvíka XV. představují vrchol formy acte de ballet,“ říká Rousset. „Hudba složená k tanci vyžaduje mistrovství v harmonii i instrumentaci, jak tito skladatelé ukazují, každý jiným způsobem,“ vysvětluje. Obě díla vznikla v roce 1748. „Almasis, odehrávající se v pozemském ráji, přináší exotický příběh. Pygmalion na motivy příběhu z Ovidiových Proměn obsahuje magickou scénu, kdy za zvuků okouzlující hudby ožije socha, čímž vznikne příležitost k jejímu tanci.“ Pygmalion byl za Rameauova života jeho nejpopulárnějším vokálním dílem. „Mimořádně úspěšná byla jeho předehra, která představuje sochařovo kladivo,“ dodává Rousset. Ač byl Royer o generaci mladší než Rameau, byl vyzván, aby napsal operu pro Académie Royale de Musique, tedy Pařížskou operu, ještě před Rameauem. „Royer byl vůdčí osobností hudebního života, byl oficiálním učitelem cembala dcery Ludvíka XV. a ředitelem Le Concert Spirituel, nejdůležitější hudební instituce v Paříži,“ vysvětluje Rousset. „Jeho hudba pro cembalo patří k tomu nejdokonalejšímu z francouzského repertoáru, co pro tento nástroj vzniklo,“ uzavírá francouzský hudebník, sám vynikající cembalista, který vydal řadu nahrávek Royerovy i Rameauovy hudby.

 

Koncert se koná v rámci 78. ročníku MHF Pražské jaro.