účinkují:
Barbara Hannigan – soprán
Bertrand Chamayou – klavír
program:
Olivier Messiaen: Zpěvy země a nebe
Alexandr Nikolajevič Skrjabin: Poème-nocturne op. 61
Alexandr Nikolajevič Skrjabin: Vers la flamme op. 72
John Zorn: Jumalattaret
Rezidenční umělkyně Pražského jara 2026 Barbara Hannigan patří k nejoriginálnějším osobnostem světa klasické hudby. S neohrožeností sobě vlastní zpívá a diriguje, inspiruje k tvorbě nejlepší skladatele současnosti a vytváří jedinečné projekty přesahující běžnou koncertní praxi. Rodačka z Kanady premiérovala více než stovku skladeb. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty včetně Berlínských filharmoniků. Je hlavní hostující dirigentkou Göteborského symfonického orchestru, pyšní se pozicemi umělecké partnerky Londýnského symfonického orchestru, první hostující umělkyně Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu a na podzim roku 2026 se stane šéfdirigentkou a uměleckou ředitelkou Islandského symfonického orchestru. Její výjimečný umělecký profil dokresluje řada prestižních ocenění, mimo jiné cena Grammy, titul umělec roku časopisu Gramophone nebo Polar Music Prize 2025, švédská hudební cena založená vydavatelem a manažerem skupiny ABBA Stigem Andersonem, kterou získala spolu s jazzmanem Herbiem Hancockem a kapelou Queen. Její pražskojarní rezidence nabídne čtyři koncerty.
První večer bude společným recitálem sopranistky Barbary Hannigan se skvělým francouzským klavíristou Bertrandem Chamayou. „Jsem nadšená, že po evropském a americkém turné budeme moci tento velmi duchovní program představit rovněž českému publiku,“ říká Barbara Hannigan. Praha tak mimo jiné konečně uslyší naprosto jedinečný cyklus Jumalattaret amerického skladatele a multiinstrumentalisty Johna Zorna (*1953). Písně z roku 2012, jež zhudebňují fragmenty z finského národního eposu Kalevala, byly dlouho považovány za nezpívatelné. Zpěvačka se zde převtěluje do finských pohanských bohyň, „každý takt je minovým polem intonace a techniky“ (New York Times). Dílo, při jehož poslechu se bez nadsázky tají dech, fascinuje svým obrovským hlasovým rozsahem od závratných výšek až po hrdelní zpěv, éterické broukání, šepot, smích, hlas, který vibruje jako ptačí zpěv. „Je to jedno z těch děl, které mi změnily život,“ prohlásila o Jumalattaret Barbara Hannigan. „Musíte zkrotit divokého koně a osedlat ho. Trvalo mi dlouho, než jsem to dokázala.“ Jumalattaret je natolik strhující skladbou, že slyšet ji naživo v podání dvojice Hannigan – Chamayou bude patřit k vrcholným okamžikům Pražského jara 2026. Navíc půjde nejen o první uvedení Jumalattaret v České republice, ale také o pražskojarní debut Barbary Hannigan.
Program recitálu otevřou Chants de terre et de ciel (Zpěvy země a nebe) Oliviera Messiaena (1908–1992), které tento klasik francouzské hudby 20. století napsal na vlastní texty. Cyklus vznikl v roce 1938 z radosti nad narozením syna Pascala, jemuž jsou věnovány dvě z šesti písní. „Úžasný hlas Barbary Hannigan a celá duha barevných odstínů Chamayouova klavíru obnažují sexuální touhu a náboženský zápal převládající v Messiaenových raných dílech,“ napsal v recenzi na jejich společnou nahrávku britský The Guardian. Chants de terre et de ciel již zazněly v podání těchto dvou umělců v Berlíně, Paříži, New Yorku, Bruselu a v dalších světových metropolích. Je skvělé, že je konečně uslyší i Praha.
Přemostění mezi těmito dvěma písňovými cykly vytvoří Bertrand Chamayou provedením dvou děl pro sólový klavír ruského hudebního mystika Alexandra Nikolajeviče Skrjabina (1872–1915). Skladba Poème-nocturne op. 61 z roku 1912 připomíná prchavý obraz, stav mezi bděním a spánkem. Skrjabin o ní prohlásil: „Konečně se mi podařilo překročit hranice lidských emocí.“ Druhá skladba s názvem Vers la flamme op. 72 (K plameni) je pak asi nejznámějším klavírním dílem ze skladatelova závěrečného kompozičního období. Podle legendárního klavíristy a předního skrjabinovského interpreta Vladimira Horowitze souvisí její název s přesvědčením skladatele, že svět se bude postupně natolik zahřívat, až žárem vybuchne. Tomu odpovídá i nesmírná technická obtížnost v závěru tohoto opusu, při jehož interpretaci si i Vladimir Horowitz sundával sako. Bertrand Chamayou bude jejím dalším výsostným interpretem. Pravidelný host nejprestižnějších koncertních sálů včetně Pařížské filharmonie, londýnské Wigmore Hall, amsterodamského Concertgebouw či Salcburského a Luzernského festivalu se na Pražské jaro vrací po čtyřech letech. Jeho životopis doslova přetéká spolupracemi s prvotřídními světovými orchestry a dirigenty jako Pierre Boulez, sir Neville Marriner, Esa-Pekka Salonen, Herbert Blomstedt, Andris Nelsons nebo sir Antonio Pappano. Tituly v jeho mimořádně zajímavé diskografii byly oceněny „Nahrávkou roku 2019“ časopisu Gramophone nebo cenou ECHO Klassik. Chamayou je rovněž jediným umělcem, který získal pětkrát prestižní francouzské ocenění Victoires de la Musique Classique.
Debut Barbary Hannigan ve spolupráci s Bertrandem Chamayouem na Pražském jaru nabídne vše, co si jen posluchač může přát: virtuozitu, duchovní hloubku, tajemství. Bude to skvělý vstup do zcela výjimečné pražskojarní umělecké rezidence Barbary Hannigan.
Koncert se koná v rámci 81. ročníku MHF Pražské jaro.