Jeden z nejlepších světových ansámblů staré hudby ve festivalovém debutu s objevitelským programem z českých archivů.
účinkují:
Helsinki Baroque Orchestra
Aapo Häkkinen – dirigent
Purcell Choir
György Vashegyi – sbormistr
Lydia Teuscher – soprán
Marie Seidler – mezzosoprán
Patrick Grahl – tenor
Tuomas Katajala – tenor
Cornelius Uhle – baryton
program:
Antonio Casimir Cartellieri: La Purificazione di Maria Virgine (novodobá premiéra)
Jakub Jan Ryba: Stabat Mater
„Orchestr má tak úžasně pronikavý zvuk, tak vzrušující,“ popsal přednosti Helsinki Baroque Orchestra jeden z kritiků BBC Music Magazine. Další zástupce jedinečné finské hudební školy se pohybuje na hudební scéně již více než čtvrtstoletí a za tu dobu se vypracoval mezi nejlepší světové soubory zaměřené na historicky poučenou interpretaci staré hudby. Od roku 2003 stojí v jeho čele Aapo Häkkinen, laureát proslulé cembalové soutěže v Bruggách, jenž získal špičkové vzdělání v Helsinkách, Amsterodamu a v Paříži a jehož mentorem byl mimo jiné i legendární varhaník, cembalista a dirigent Gustav Leonhardt. Spolu s pěticí vynikajících pěvců a budapešťským Purcell Choir přijíždí orchestr poprvé na Pražské jaro, aby provedl dvě mistrovská duchovní díla spojená s českými zeměmi přelomu 18. a 19. století. V novodobé premiéře zazní oratorium La Purificazione di Maria Virgine (1807) Antonia Casimira Cartellieriho, druhého kapelníka orchestru knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic, a Stabat Mater (1805) Jakuba Jana Ryby, známého autora České mše vánoční.
„Čechy za vlády posledních císařů Svaté říše římské oplývaly kulturním bohatstvím. Země Duška, Koželuha, Mozarta, Vranického, Dusíka a Reichy byla tavicím kotlem nejvyšší umělecké úrovně a inovací. Obě rozsáhlé chrámové skladby na mariánské téma, které na koncertě zazní, byly poprvé provedeny v prvním desetiletí 19. století. Bude fascinující slyšet tak rozdílné přístupy k církevní hudbě,” přibližuje pražskojarní program Aapo Häkkinen. Jak Antonio Casimir Cartellieri (1772–1807), tak Jakub Jan Ryba (1765–1815) byli současníky Ludwiga van Beethovena (Cartellieri hrál dokonce v orchestru při premiéře Eroiky a Trojkoncertu za Beethovenova řízení). Ovšem zatímco Ryba vedl skromnou existenci jako kantor v Rožmitále pod Třemšínem, Cartellieriho, který se narodil v polském Gdaňsku italskému tenoristovi a německé sopranistce, angažoval jako učitele hudby, houslistu a později druhého kapelníka kníže Lobkovic. Cartellieri se tak významně podílel na hudebním životě sídel Lobkoviců v Roudnici nad Labem a na zámku Jezeří. „Oratorium La Purificazione di Maria Virgine je spojeno se svátkem Očišťování Panny Marie, který připomíná představení Ježíše v chrámu Marií a Josefem,“ přibližuje skladbu Häkkinen, který je znám svou zálibou v uvádění neprávem opomíjených či zapomenutých děl. „Nejvýznamnější hudební časopis 19. století Allgemeine musikalische Zeitung referuje poněkud skoupě o premiéře, která se uskutečnila až po Cartellieriho smrti 25. prosince 1807 v Praze. Lituje libreta a vyčítá kompozici příliš mnoho operního stylu, což ale byla evidentně skladatelova silná stránka!“ říká Häkkinen. „Cartellieri byl díky svému italskému původu rozeným vokálním skladatelem s výjimečným smyslem pro barvu zvuku, vybaven rétorickou intuicí a radostnou fantazií. Oratorium se těšilo popularitě a rukopisné kopie byly nalezeny ve Vídni a ve Florencii,“ dodává. Skladatel dle všeho skutečně oplýval nevšedním talentem. Studoval u Antonia Salieriho, jeho jevištní díla se hrála v Královské opeře v Berlíně, ve Vídni zazněly v roce 1795 jeho symfonie a oratorium Gioas, Re di Giuda (Jonáš, Král Judeje) na jednom programu s premiérou Beethovenova Druhého klavírního koncertu. Cartellieri stál také za jedním z nejvýznamnějších hudebních počinů v Čechách na přelomu 18. a 19. století – za uvedením Haydnova oratoria Stvoření v roce 1799 a 1805 v Roudnici nad Labem, když podruhé skladba zazněla dokonce v češtině. Jaká škoda, že jeho život vyhasl v pouhých třiceti čtyřech letech!
Fakt, že Jakub Jan Ryba je znám především díky České mši vánoční, je sice pochopitelný, ale objektivně nespravedlivý. Dokazuje to i dramaticky zjitřené Stabat Mater, jedno z nejrozsáhlejších Rybových děl napsané pro plzeňský kůr za pouhých šest týdnů v době, kdy skladatel dle vlastních slov „zápasil se svým obyčejným neduhem“. Přesné projevy Rybovy nemoci neznáme, byly ale patrně psychického rázu, a tak lze předpokládat, že se při práci na Stabat Mater dotknul až samé hranice svých kompozičních možností. „Slyšíme u něho kombinaci vášnivého, citového stylu, vysoce rozvinutého raně romantického orchestrálního zvukového světa a pevného, jasného hudebního jazyka vycházejícího z německých a rakouských klasicistních vzorů,” přibližuje charakter skladby Aapo Häkkinen. Rovněž život Jakuba Jana Ryby se skončil předčasně v pouhých padesáti letech. Přesto nám zanechal vedle slavného „Hej, mistře“ dalších zhruba tisíc pět set skladeb a lze jej právem řadit mezi největší české skladatelské osobnosti končícího klasicismu a nastupujícího romantismu.
Program, který v Rudolfinu předloží Helsinki Baroque Orchestra, bude ryze objevitelský, odhalující další kousek nepříliš probádané, leč významné české hudební historie. Bude nanejvýš zajímavé slyšet tuto hudbu ve „skandinávském“ pojetí, navíc s pěticí vynikajících pěvců, kteří pravidelně vystupují na prestižních adresách v Salcburku, Mnichově, Berlíně, Glyndebourne, Lipsku, Londýně, Paříži či New Yorku. Po všech stránkách zajímavá či přímo vzrušující záležitost!
Čtěte rozhovor s Aapo Häkkinenem na KlasikaPlus.cz.
Koncert se koná v rámci 81. ročníku MHF Pražské jaro.