Haydnovo pozdní mistrovské dílo v podání Václava Lukse a Orchestra & Choir of the Age of Enlightenment, jednoho z nejvěhlasnějších světových souborů dobových nástrojů.
účinkují:
Orchestra of the Age of Enlightenment
Choir of the Age of Enlightenment
Václav Luks – dirigent
Samantha Clarke – soprán (Gabriel, Eva)
Nick Pritchard – tenor (Uriel)
Krešimir Stražanac – baryton (Raphael, Adam)
program:
Joseph Haydn: Die Schöpfung (Stvoření) Hob. XXI:2
„Stvoření je dílo, které fascinujícím způsobem spojuje staré s novým a je vyvrcholením Haydnova hudebně dramatického jazyka. Najdeme zde mnoho krásných, dramatických momentů, které přímo vyzývají k vizuálnímu ztvárnění. Těžko bychom také na konci 18. století hledali avantgardnější hudbu, než je úvodní vyobrazení chaosu na počátku světa. Na druhou stranu je Stvoření do značné míry tradičně náboženským dílem, které má silnou oporu ve starozákonní předloze. Ostatně sám Haydn přiznává, že při komponování ‚byl zbožnější než kdykoli předtím‘,“ říká o jednom z nejpozoruhodnějších děl konce 18. století, které zazní 28. května ve Dvořákově síni Rudolfina, dirigent Václav Luks. Pozdní mistrovské dílo Josepha Haydna, inspirované oratorii Georga Friedricha Händela, uvede na Pražském jaru s orchestrem dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment, Choir of the Age of Enlightenment a trojicí špičkových sólistů.
Libreto Roberta Lindleyho podle biblické Knihy Genesis, žalmů a Ztraceného ráje Johna Miltona, které do němčiny umně přeložil Gottfried van Swieten, dalo skladateli možnost vytvořit dílo duchovní hloubky, operního dramatismu a nevídaných zvukomalebných efektů. Stvoření začíná symfonickým „zobrazením chaosu“, téměř děsivým ztvárněním „nicoty“, které je pak smeteno mohutným ztvárněním slova „světlo“ zpívaného sborem. Děj je rozdělen do tří částí; první část zobrazuje první čtyři dny stvoření světa, vznik rostlin a nebe. Ve druhé části přichází na řadu zvířata. Třetí část zpracovává téma života prvních lidí, Adama a Evy, a oratorium vrcholí dvěma velkými závěrečnými chvalozpěvy a díkůvzdáním. Premiéra se konala v uzavřené společnosti 29. dubna 1798 ve Schwarzenberském paláci na Mehlmarktu (dnes Neuer Markt) ve Vídni. A byl to fenomenální úspěch, o němž dokonce existuje záznam z pera švédského diplomata Frederika Samuela Silverstolpeho, Haydnova přítele, jenž své dojmy popsal takto: „Byl jsem tehdy mezi diváky, poté co jsem se několik dní předtím zúčastnil první zkoušky. Při této příležitosti Haydna překvapil dárek. Kníže Schwarzenberg, v jehož velkém sále se dílo zkoušelo a později i provedlo, byl jeho četnými krásami tak okouzlen, že skladateli vyplatil o sto dukátů více než dohodnutých pět set. Nikdo, ani baron van Swieten, neviděl stránku partitury, na které bylo zaznamenáno zrození světla. Byla to jediná pasáž díla, kterou Haydn držel v tajnosti. Myslím, že i teď vidím jeho tvář, když tuto pasáž zahrál orchestr. Haydn měl výraz člověka, který se chce kousnout do rtu, aby skryl své rozpaky nebo tajemství. A v okamžiku, kdy se poprvé rozzářilo světlo, se zdálo, jako by ze skladatelových planoucích očí vystřelovaly paprsky. Okouzlení elektrizovaného vídeňského publika bylo tak silné, že orchestr nemohl několik minut pokračovat.“
Dirigent, cembalista a vizionář historicky poučené interpretace Václav Luks patří k nejvýraznějším osobnostem evropské hudební scény. Se svým souborem Collegium 1704 a vokálním ansámblem Collegium Vocale 1704 vystupuje na předních evropských pódiích v Berlíně, Vídni, Salcburku, Amsterodamu či v Londýně. On sám pak jako dirigent pravidelně hostuje u špičkových souborů staré hudby i moderních symfonických orchestrů včetně Akademie für Alte Musik Berlin, České filharmonie, Vídeňských symfoniků nebo Orchestre national de France, s nímž vystoupil mimo jiné na benefičním koncertě pro obnovu katedrály Notre-Dame. Na Pražské jaro se vrací s Orchestra of the Age of Enlightenment (Orchestr doby osvícenství), jenž se počítá mezi nejvěhlasnější soubory dobových nástrojů. Jeho historie se začala psát v polovině osmdesátých let minulého století, kdy jej založila skupina hudebníků nespokojených s běžnou orchestrální praxí. Postupně vybudovali jedinečný, demokraticky vedený orchestr se širokým repertoárem, který nemá šéfdirigenta a pro své projekty vždy hledá nejlepší možné umělecké partnery. Soubor tak řídily osobnosti jako sir Simon Rattle, Vladimir Jurowski, Iván Fischer nebo William Christie. V letošní sezoně uvede mimo jiné Mozartovu Figarovu svatbu na BBC Proms a na operním festivalu v Glyndebourne, Beethovenovy a Mozartovy symfonie s Ádámem Fischerem a Robinem Ticciatim v londýnském Southbank Centre nebo Berliozovu Fantastickou symfonii se sirem Simonem Rattlem. Spolu s přidruženým sborem Choir of the Age of Enlightenment v Praze naposledy vystoupil pod vedením Masaakiho Suzukiho v Bachově Vánočním oratoriu na Adventním koncertě Pražského jara. S Václavem Luksem se jeho hráči nepotkají poprvé. V roce 2023 provedli na festivalu v Glyndebourne s mimořádným úspěchem Händelovu operu Semele.
Společně s nimi se v Praze představí i trojice špičkových sólistů. Australsko-britská sopranistka Samantha Clarke je absolventkou prestižní Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Coby sólistka vystoupila v dílech Georga Friedricha Händela a Johanna Sebastiana Bacha s proslulým Monteverdi Choir and Orchestra, v mozartovských rolích se představila v operních domech v Austrálii a Japonsku. Anglický tenorista Nick Pritchard proslul jako přední bachovský pěvec, vysoce ceněný především pro své ztvárnění Evangelisty v Janových a Matoušových pašijích. Obě díla také natočil se sirem Johnem Eliotem Gardinerem pro prestižní label Deutsche Grammophon. Vystupoval se soubory dobových nástrojů jako Ensemble Pygmalion, Gabrieli Consort nebo Les Talens Lyriques a má za sebou rovněž debut na BBC Proms v Mozartově Rekviem. Chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac rovněž platí za předního interpreta hudby baroka, jen v této sezoně se představí v dílech Johanna Sebastiana Bacha s Královským orchestrem Concertgebouw Amsterdam pod taktovkou Klause Mäkeläho a se slavnou Akademie für Alte Musik Berlin za řízení Petera Dijkstry. Rozsah jeho koncertního repertoáru ovšem sahá od barokních mistrů přes Haydna, Mozarta a Beethovena až k písním Gustava Mahlera. Má za sebou debuty s Berlínskými a Losangeleskými filharmoniky, s lipským Gewandhausorchester, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu nebo na Salcburském festivalu. Sedm let byl členem Curyšské opery. Od roku 2016 pravidelně spolupracuje s Philippem Herreweghem, Collegium Vocale Gent a Orchestre des Champs-Elysées.
Koncert se koná v rámci 81. ročníku MHF Pražské jaro.