Zahajovací koncert 81. ročníku MHF Pražské jaro

účinkují: 

Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Petr Popelka – dirigent

 

program: 

Bedřich Smetana: Má vlast

 

„Má vlast není o slepém nacionalismu. Je napsána s opravdovou a zcela odzbrojující láskou k rodné zemi,“ říká Petr Popelka, šéfdirigent a hudební ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu, se kterým v roce 2026 zahájí 81. ročník Pražského jara. V této slavnostní chvíli si zároveň připomeneme sto let od vzniku tohoto významného českého symfonického tělesa, jež se mnoha odvážnými uměleckými projekty zapsalo nejen do historie Pražského jara, ale i do novodobé hudební historie naší země. Petr Popelka, aktuálně jeden z nejžádanějších dirigentů světa, bude po Karlovi Ančerlovi, Václavu Neumannovi, Claudiu Abbadovi, Neeme Järvimu, Vladimíru Válkovi či Krzysztofu Pendereckém další mimořádnou osobností, která na Pražském jaru povede tento vynikající český orchestr.

 

„V čem tkví jeho tajemství? Jednoduše v muzikalitě té nejvyšší úrovně,“ napsaly o Petru Popelkovi londýnské Timesy. Pravdivost těchto slov potvrzuje jeho bleskový dirigentský vzestup. Poté, co se v roce 2019 rozhodl vyměnit bezpečné místo kontrabasisty ve Staatskapelle Dresden za dirigentskou taktovku, byl po ročním působení v NDR Elbphilharmonie Orchester na pozici asistenta šéfdirigenta Alana Gilberta jmenován v roce 2020 do čela Symfonického orchestru Norského rozhlasu. V roce 2022 následoval post uměleckého ředitele a šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu a o rok později obletěla svět zpráva, že byl v tajné volbě zvolen šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Jako první český dirigent v historii dirigoval koncert u příležitosti předávání Nobelových cen a stihl také několik významných debutů: s lipským Gewandhausorchester, Chicagským symfonickým orchestrem, Cleveland Orchestra, NHK Symphony Orchestra v Tokiu nebo Staatskapelle Berlin. V letošní sezoně jej čeká vedle dvou velkých evropských turné s Vídeňskými symfoniky návrat do Chicaga, kde uvede světovou premiéru skladatele Matthewa Aucoina, do Clevelandu s Yujou Wang nebo do Bavorské státní opery. Poprvé se představí s Berlínskými a Mnichovskými filharmoniky a římským Orchestra dell‘Accademia Nazionale di Santa Cecilia, kde bude spolupracovat s Hélène Grimaud.

 

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu natočil řadu nahrávek, včetně kritikou vysoce ceněného trojalba s orchestrální hudbou Bedřicha Smetany, jemuž dominuje vřelá, energií nabitá interpretace Mé vlasti. „Krása provedení Popelkova SOČRu spočívá v tom, že ačkoli je v každé větě napětí, zvuk je vždy průzračný, a tak toto nejživotnější mistrovské dílo nikdy nezní strnule,“ zhodnotil nahrávku společně s oceněním Editor’s Choice britský časopis Gramophone. Ve Francii pak získala prestižní Diapason d‘or ARTE: „Vypravěčský talent otce české hudby se pod Popelkovým přesným, niterným a nadšeným vedením dočkal barvitého ztvárnění, které hojně těží z bohaté palety nuancí Symfonického orchestru Českého rozhlasu.“

 

Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) oslaví v roce 2026 sto let od svého založení. Jedno z nejlepších domácích orchestrálních těles proslulo nejen díky svým uměleckým kvalitám, ale i nesmírně širokému repertoáru, jenž vždy zahrnoval novinky českých skladatelů. SOČR pravidelně vystupuje na prestižních domácích festivalech, koncertuje v Evropě a v Japonsku. Na Pražském jaru vystoupil ještě jako Symfonický orchestr Československého rozhlasu poprvé v roce 1948 pod vedením svého tehdejšího šéfdirigenta Karla Ančerla. Od té doby se do historie festivalu zapsal mnoha památnými vystoupeními, z nichž zmiňme program z děl Arthura Honeggera pod skladatelovou taktovkou v roce 1949 a uvedení jeho oratoria Jana z Arku v roce 1964 s Václavem Neumannem či koncerty se sólisty Henrykem Szeryngem, Claudiem Arrau, Arthurem Rubinsteinem, Mstislavem Rostropovičem, Shizukou Ishikawou, Radu Lupu, Augustinem Hadelichem nebo jazzovým klavíristou Herbiem Hancockem. Na dirigentském stupínku ho na festivalu vedla celá řada dnes již legendárních dirigentů: zmiňovaný Karel Ančerl, Franz Konwitschny, Václav Neumann, Claudio Abbado, Neeme Järvi, Tadeusz Strugała, Jukka-Pekka Saraste nebo Krzysztof Penderecki. Ten největší a nejzásadnější umělecký otisk však zanechal ve festivalových programech uvedením řady děl české a světové moderny: Miloslava Kabeláče, Ladislava Vycpálka, Svatopluka Havelky, Otmara Máchy, Sylvie Bodorové, Adama Skoumala, Andrzeje Panufnika, Dmitrije Šostakoviče, Daria Milhauda, Paula Hindemitha, Luigiho Nona, Rodiona Ščedrina, Raviho Shankara nebo Krzysztofa Pendereckého.

V Zahajovacím koncertu Pražského jara 2026 se tak spojí tři mimořádné kvality: skvělý orchestr, jenž se posledních několik let s velkou intenzitou věnuje právě Smetanově symfonické tvorbě, český dirigent světového renomé, který doslova uchvacuje svou energií, ryzím přístupem k hudbě a jedinečnou zvukovou představivostí, a historický moment oslav stého výročí založení SOČRu. Orchestru, jenž utvářel dějiny české hudby 20. a 21. století.