účinkují:
Alžběta Poláčková – soprán
Sylva Čmugrová – mezzosoprán
Aleš Briscein – tenor
Pavel Švingr – bas
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr
Janáčkova filharmonie Ostrava
Stanislav Vavřínek – dirigent
Závěrečný koncert festivalu. Součástí koncertu bude předání Ceny města Příbram a rovněž vyhlášení vítěze 11. ročníku Kompoziční soutěže HF AD pro skladatele do 40 let.
Alžběta Poláčková je v současnosti jednou z nejžádanějších českých sopranistek. Její nezaměnitelný jistý zářivý soprán se lehce pohybuje na rozmezí lyrického a dramatického projevu.
V roce 2003 se stala sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde nastudovala mnoho krásných rolí. Rusalku v Dvořákově Rusalce, Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě, Jenůfu v Janáčkově Její Pastorkyni, Káťu Kabanovou, Katěrinu Lvovnu Izmajlovu v Šostakovičově Lady Macbeth Mcenského újezdu, Armidu v Dvořákově Armidě, Hraběnku Almavivu v Mozartově Figarově svatbě, Mimi v Pucciniho Bohémě, Margueritu v Boitově Mefistofelovi, Liu v Puccciniho Turandot, Mariken a Pannu Marii v Martinů Hrách o Marii,Terinku v Dvořákově Jakobínu, Micaelu v Bizetově Carmen, Lise v Glassových Les Enfantes terribles, Bystroušku v Janáčkově Lišce Bystroušce, Euridice v Gluckově Orfeo ed Euridice, Donnu Elvíru v Donu Giovannim, Paminu v Mozartově Kouzelné flétně a mnoho dalších. Její angažmá však zahrnuje i celou řadu mimopražských divadel a zahraničních scén, mj. Paris Opera Bastille, Stadttheater Bern, Glyndebourne Opera Festival, ND Brno, NDM v Ostravě a další.
V květnu čeká Alžbětu role Jenůfy v novém nastudování opery Její pastorkyňa v Národním divadle v Praze. Režie se ujal renomovaný světový režisér Calixto Bieito a dirigentem inscenace bude norský dirigent Stefan Veselka. V loňské sezóně Alžběta debutovala v roli Katěriny Lvovny Izmajlovy v opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče. Poprvé se představila i ve švýcarském Bernu a to v roli Jenůfy.
Na jaře 2024 se Alžběta představila jako Rusalka v premiéře nového nastudování této Dvořákovy opery v Národním divadle v Praze.
V rámci festivalu Pražské jaro vystoupila jako Krasava ve Smetanově Libuši spolu s Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou.
Představila se publiku na řadě festivalů u nás i v zahraničí. Na prestižním festivalu Glyndebourne Opera Festival vystoupila v roli Lišáka v Janáčkově opeře Příhody lišky Bystroušky. V rámci festivalu Smetanova Litomyšl vystoupila v české premiéře vokální symfonie Johna Debneyho „Umučení Krista“.
V roli Jitky se podílela na nahrávce Smetanovy opery Dalibor spolu s BBC Symphony Orchestra pod vedením Jiřího Bělohlávka.
Alžběta spolupracovala s mnoha významnými režiséry, jmenujme například Roberta Carsena, Calixta Bieita či Alici Nellis.
Jako Donna Elvíra se podílela po boku Rolanda Villazona na natáčení dokumentu „Rolando meets Don Giovanni“ pro britskou televizní stanici BBC2.
Spolupracovala s řadou významných dirigentů, např. s Jiřím Bělohlávkem, Jakubem Hrůšou, Asherem Fishem, Johnem Fiorem, Leopoldem Hagerem, Ivánem Fisherem, Tomášem Netopilem, Robertem Jindrou, Václavem Luksem, Tomášem Hanusem i řadou významných orchestrů, jako je Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, BBC Symphony Orchestra, Budapest Festival Orchestra a řada dalších.
Alžběta Poláčková se narodila v Praze, kde absolvovala gymnázium a poté studium na Hudební fakultě Akademie múzických umění ve třídě prof. René Tučka. Je laureátkou řady mezinárodních pěveckých soutěží.
Sylva Čmugrová absolvovala Pražskou konzervatoř (prof. Jiřina Marková) a Akademii múzických umění v Praze (prof. Magdaléna Hajóssyová). Zúčastnila se mistrovských pěveckých kurzů v italské Sienně, v Lichtenštejnsku (Vaduz), v Českých Budějovicích a Karlových Varech. Je laureátkou mezinárodních soutěží Emy Destinnové v Českých Budějovicích a Antonína Dvořáka v Karlových Varech a finalistkou mezinárodních pěveckých soutěží v Ženevě a v Miláně. V letech 1996-2011 byla sólistkou Státní opery Praha, od 1. 1. 2012 je sólistkou Opery Národního divadla. Hostuje i na jiných scénách (Plzeň, Liberec, Hudební divadlo Karlín ad.). Její operní repertoár zahrnuje mj. role Olgy (Eugen Oněgin), Siebela (Faust), Fjodora (Boris Godunov), Niklase (Hoffmannovy povídky), Loly (Sedlák kavalír), prince Orlofského (Netopýr), Dorabelly (Così fan tutte) a Varvary (Káťa Kabanová). Věnuje se též koncertní činnosti doma i v zahraničí, vystupovala například v Japonsku, Kanadě, Itálii, Švýcarsku a Austrálii.
Aleš Briscein původně vystudoval hru na klarinet a saxofon a poté operní zpěv na Pražské konzervatoři. Ve studiu pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. Je stálým hostem opery Národního divadla a Státní opery v Praze. K jeho nejvýraznějším rolím patří Jeník v Prodané nevěstě, Princ v Rusalce, Lohengrin, Alfredo v La traviatě, Rinald v Armidě, Nemorino, Belmonte ad. Od roku 2004 spolupracuje s Opera National Paris (Prodaná nevěsta, Káťa Kabanova, Rex Progress ad.) Pravidelně hostuje na zahraničních scénách -Bayerische Staatsoper Mnichov (Jenůfa,Z mrtvého domu), Komischeoper Berlin (Die Tote Stadt, Eugen Oněgin, Mazepa, Cosi fan tutte), Deutche Oper Berlin (Věc Makropulos), Semperoper Dresden (Die Tote Stadt), Tetro Real (Věc Makropulos), Opera Opera Frankfurt (Dalibor,Königs Kinder, Výlety pana Broučka), Grand Théatre Gnéve (Saint Francois), Theater an der Wien (Wozzeck, Rusalka), Marinski Theatre St.Petěrsburg (Lolita), Boston Opera (Dimitrij, Der Zwerg), Opera Graz (Der Zwerg) ad.
Vystupoval na prestižních festivalech jako jsou Pražské jaro, Salzburger Festspiele (Věc Makropulos), Edinburgh Festival (Eugen Oněgin), Tiroler Festspiele (Lohengrin), Wiener Festwochen (Zápisník zmizelého). Je pravidelně zván ke spolupráci s významnými orchestry doma a v zahraničí – Česká filharmonie, Orchestra della´Accademia Nazionale di Santa Cecilia, BBC London ,London Symphony Orchestra, orchestra Royal Scottish National Orchestra ad. Vystupoval v mnoha zemích Evropy, v Japonsku, Kanadě, Mexiku, Koreji, Austrálii.
Je držitelem prestižního ocenění Österreichischer Musiktheaterpreis 2018 za nejlepší mužský výkon v hlavní roli roli opery Der Zwerg v opeře Graz a také držitele Thálie za nejlepší mužské výkony za rok 2012 (Romeo v Gounodově opeře Romeo a Julie a za rok 2014 (Jaroměr v opeře Pád Arkuna). V sezoně 2024/25 se představil ve dvou projektech ve Staatsoper Berlin (Věc Makropulos a Výlety pana Broučka).
Sólista Národního divadla v Praze, basista Pavel Švingr, absolvoval pražskou HAMU ve třídě Ivana Kusnjera, studoval rovněž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. V pražském Národním divadle ztvárnil např. Bertranda (Čajkovskij: Jolanta), Mozartova Masetta a Leporella (Don Giovanni) nebo Bartola (Figarova svatba), Alidora (Rossini: Popelka), Majordoma a Mathieuho (Giordano: Andrea Chénier), Zunigu (Bizet: Carmen), Krále (Verdi: Aida), Filipa (Dvořák: Jakobín), Angelottiho (Puccini: Tosca), Cesareho Salzaparigliu (Donizetti: Poprask v opeře), Jedničkina (Šostakovič: Antiformalistický jarmark) ad. Do jeho repertoáru patří také Sarastro (Mozart: Kouzelná flétna), Vodník (Dvořák: Rusalka) či Poustevník (Weber: Čarostřelec). Spolupracuje i s regionálními operními scénami – se Severočeským divadlem v Ústí nad Labem, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích a Divadlem J. K. Tyla v Plzni. V roce 2013 hostoval na festivalu Zomeropera Alden Biesen v Belgii.
Zúčastnil se řady domácích i mezinárodních soutěží, na nichž získal mnohá ocenění včetně 1. ceny v písňové soutěži B. Martinů v Praze, 2. ceny v kategorii Junior muži na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a 1. ceny na mezinárodní soutěži Kammeroper Schloss Rheinsberg v Berlíně.
Pavel Švingr provozuje také bohatou koncertní činnost. Mezi jeho kmenový repertoár patří například Biblické písně a Stabat Mater A. Dvořáka, Requiem W. A. Mozarta, G. Verdiho, unikátní písňový cyklus Dřevěný Kristus J. Hanuše či Glagolská mše L. Janáčka, se kterou se společně s Českou filharmonií v srpnu 2024 představil na BBC Proms v Londýně pod taktovkou Jakuba Hrůši.
Český filharmonický sbor Brno představuje nejen v českém, ale i světovém kontextu absolutní špičku v oboru sborového umění. Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Odborná kritika pak oceňuje především kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků, jimiž disponuje. Český filharmonický sbor Brno (založen 1990) vystupuje na všech prestižních evropských festivalech i významných koncertech a vždy dokáže posluchače uchvátit mimořádným hudebním cítěním.
Za úspěchy tělesa stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem dvou set skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje více než šedesát let.
Asistentem sbormistra Českého filharmonického sboru Brno je Eduard Kostelník.
Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Ročně absolvuje přes osmdesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty.
Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu ocenění: V roce 2007 obdržel dvě významné evropské ceny – Echo Klassik za Soubor roku 2007 (provedení Brucknerových motet) a Nahrávka roku 2007 za Lisztovo oratorium Christus. Ocenění sbírá sbor i na jiných kontinentech – japonský hudebně kritický časopis Geijutsu Disc Review mu v září 2011 udělil za live nahrávku Dvořákova Requiem prestižní ocenění Tokusen. Český filharmonický sbor Brno je držitelem prestižního ocenění Classic Prague Awards v kategorii Vokální výkon za rok 2019. V roce 2025 získal sbor se souborem Capella Aquileia prestižní německé ocenění Opus Klassik za nahrávku opery Johanka z Arcu G. Verdiho.
Činnost Českého filharmonického sboru Brno finančně podporuje Ministerstvo kultury České republiky, Jihomoravský kraj a statutární město Brno.
Janáčkova filharmonie Ostrava patří mezi přední symfonické orchestry v České republice. Její charakteristický zvuk a bohatý a progresivní repertoár je prověřen dlouholetou tradicí a vysoce ceněn domácím i mezinárodním publikem a kritikou. Výjimečnost orchestru se projevuje především v jeho schopnosti dokonale interpretovat nejen Janáčka, ale i rozsáhlý repertoár sahající od pozdního romantismu až po současnou tvorbu, včetně děl Sukových, Mahlerových, Bartókových, Prokofjevových a Šostakovičových. Šéfdirigentem a jmenovaným uměleckým ředitelem (s účinností od sezony 2026/27) je Daniel Raiskin.
V poslední době orchestr vystoupil s významnými sólisty, mezi něž patří violoncellisté Gautier Capuçon a Steven Isserlis, houslisté Lisa Batiashvili a Vadim Gluzman, pěvci Elīna Garanča a Jonas Kaufmann, klavíristé Sergey Babayan, Jean-Efflam Bavouzet, Boris Giltburg, Simon Trpčeski a mnozí další. V Ostravě pravidelně působí dirigenti jako Andrey Boreyko, Lawrence Foster a Domingo Hindoyan. Mezi hostující dirigenty z poslední doby patří také Cristian Măcelaru, Petr Popelka, Jakub Hrůša a bývalý hudební ředitel Vassily Sinaisky.
Orchestr vytvořil hudbu k několika filmům, spolupracuje s populárními českými hudebníky, například s Tomášem Klusem nebo Vojtěchem Dykem. Pozornost soustředí i na vzdělávací cykly pro mladší publikum a seniory či na výchovu nadaných sólistů a dirigentů, kteří dostávají možnost vystupovat s orchestrem dokonce v samostatné koncertní řadě. Od roku 2020 přispívá JFO k alternativnímu vzdělávání a profesnímu růstu mladých talentovaných hudebníků z celého světa projektem Mezinárodní orchestrální akademie.
Dlouhá hudební tradice orchestru sahá až do první poloviny 20. století, kdy s jeho předchůdcem vystupovali Paul Hindemith, Sergej Prokofjev a Igor Stravinskij. Ostravský symfonický orchestr v roce 1954 a brzy se stal rychle rostoucím českým orchestrem – na své první mezinárodní turné vyrazil již pět let po svém vzniku. Od té doby s orchestrem spolupracovala řada světově proslulých dirigentů a sólistů, mezi nimi sir Charles Mackerras, Karel Ančerl, Mariss Jansons, Svjatoslav Richter či Rudolf Firkušný.
Studiové nahrávky z Ostravy pro vydavatelství jako Linn Records, Supraphon a CPO si získaly uznání kritiky i publika a obdržely ocenění, například BBC Music Magazine Award či Diapason d’Or.
V posledních pěti letech orchestr intenzivně koncertoval po celé Evropě i v Japonsku, Číně a Jižní Koreji. Mezi prestižní sály, kde Janáčkova filharmonie nedávno vystoupila, patří Elbphilharmonie v Hamburku, Musikverein ve Vídni a Berlínská filharmonie.
V současnosti probíhá rekonstrukce Domu kultury města Ostravy, dlouholetého působiště orchestru JFO, jejíž součástí je také stavba koncertního sálu světových akustických parametrů podle návrhu architektonického studia Steven Holl Architects z New Yorku ve spolupráci s pražským studiem Architecture Acts. Budova, jejíž akustiku navrhla společnost Nagata Acoustics, bude ideálním prostorem pro symfonické koncerty a zahájí novou éru orchestru. Do té doby působí JFO v provizorních prostorách sálu kina Vesmír.
Stanislav Vavřínek, od roku 2018 šéfdirigent Komorní filharmonie Pardubice, patří k předním českým dirigentům. Po absolutoriu Konzervatoře Brno (flétna a dirigování) vystudoval obor dirigování na pražské AMU a poté absolvoval mistrovské kurzy Roberta Benziho ve Švýcarsku, které uzavřel koncertem s Bielskou filharmonií. V letech 1994–1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, který pod jeho vedením získal řadu ocenění. V roce 1998 dirigoval Mezinárodní mládežnický orchestr na závěrečném festivalovém koncertě v japonské Shizuoce.
Jako host spolupracoval s více než třiceti symfonickými i komorními orchestry, jako např. Filharmonie Brno, Pražská komorní filharmonie, Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Slovenská filharmonie, Hamburger Symphoniker, Gdaňská filharmonie a další. Dirigoval v Německu, Rakousku, Belgii, Švýcarsku, Polsku, Španělsku či Japonsku. Spolupracoval také s řadou vynikajících sólistů a vystoupil na řadě významných festivalů, např. MHF Shizuoka, MHF duchovní hudby Brno, MHF Pražský podzim či MHF Pražské jaro. Natočil devět CD s díly Mozarta, Haydna, Dvořáka, Čajkovského, Sternwalda, Bartóka, Šostakoviče a dalších.
V letech 1999 a 2008 byl šéfdirigentem Jihočeské komorní filharmonie v Českých Budějovicích. Poté nastoupil do stejné funkce ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně, kterou vykonával do roku 2015. Je vítaným hostem u řady orchestrů doma i v zahraničí při realizaci nejen koncertů, ale i mimořádných významných produkcí.
V letech 2006–2010 působil jako pedagog na dirigentské katedře pražské Akademie múzických umění.
Závěrečný koncert 57. ročníku HF A. Dvořáka Příbram.