účinkují:
Kateřina Kněžíková – soprán
Martin Kasík – klavír
Petr Ries – kontrabas
Bennewitzovo kvarteto
program:
Gabriel Fauré: La bonne chanson, op. 61
Ernest Chausson: Chanson perpétuelle, op. 37
Antonín Dvořák: Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B. 124 (úprava pro smyčcové kvarteto Tomáš Ille na objednávku Markéty Cukrové a Bennewitzova kvarteta)
Bohuslav Martinů: Smyčcový kvartet č. 1, H 117, „Francouzský“
Joseph Jongen: Calmes, aux quais déserts, op. 54
Guillaume Lekeu: Trois poémes, č. 3 Nocturne
Camille Saint-Säens: Désir de l’Orient
Jules Massenet: Nuit d’Espagne
Tichá jsou nábřeží, když lodě usínají, strasti těžkého dne se chýlí ke konci. Text, který maličko připomene Perný den od Beatles, zazní až na závěr česko-francouzského koncertu. Přitom jako by ale definoval celý program plný vášně, elegance i blaženě okouzlující lehké nostalgie.
To vše navíc v podání Kateřiny Kněžíkové obklopené bohatým zvukem klavíru a smyčcového kvarteta nebo kvinteta. Devítidílný cyklus „Dobrá píseň“ Gabriela Faurého a následující „Nekonečná píseň“ od Ernesta Chaussona otevřou okno, jímž se mohl dívat do světa na svoje současníky Antonín Dvořák. Jeho písně na slova Gustava Pflegra-Moravského naopak dovolí všem nahlédnout do skladatelovy české i schubertovské duše. „Francouzský“ kvartet Bohuslava Martinů zase vyvolá dobu, kdy mladý skladatel ještě vzhlížel k Paříži z rodné Poličky a z Prahy.
S poslední písní Josepha Jongena však koncert odpluje jako žena pod závojem a srdce se otevřou snům o první hvězdě. Každý ví, že to bývá Venuše.
Koncert se koná v rámci 18. ročníku MHF Dvořákova Praha.