Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960
Pod pojmem lidová kultura si lze představit směsici nejrůznějších projevů. Výstava poprvé kriticky sleduje vztah ideových a výtvarných vzorců lidové kultury k výtvarnému umění v českých zemích od počátku 19. století až po polovinu 20. století. Akcent klade na kulturu venkovského lidu.
Od poloviny 19. století se lidové umění stalo projekčním plátnem, na které jednotlivci, skupiny, instituce a stát promítaly své politické, společenské a kulturní ideály. Masové pokusy o oživování lidové kultury vycházely z představy, že společenství venkovského lidu a jeho kultura jsou základem novodobého národa a jeho kulturní identity.
Lidové umění současně sloužilo jako přímý zdroj tvorby. Škála výtvarných přístupů a manipulací s prvky přebíranými z lidového umění a kultury sahala od záznamů výtvarné kultury venkovského prostředí až po její promyšlenou interpretaci. Častou strategií byla apropriace: přivlastnění si forem lidového umění prostřednictvím citací či jejich transformací k novým záměrům a v novém kontextu.
Výstava koncipovaná jako dynamická struktura jednotlivých přístupů představuje díla známých i méně známých tvůrců sledovaného období (Josefa a Quido Mánesa, Wenzela Bergera, Jaroslava Čermáka, Jaroslava Augusty, Joži Úprky, Josefa Čapka, Zdenka Rykra, Emila Filly, aj.) a obsahuje i současné práce Anny Hulačové, Jana Vytisky, Lenky Klodové ad., odvolávající se na lidovou kulturu.
K výstavě vychází odborná publikace, jejímiž autory jsou Vladimír Czumalo, Pavla Machalíková, Milan Pech a Tomáš Winter.
autoři výstavy: Pavla Machalíková, Milan Pech, Tomáš Winter
kurátorka: Iva Jonáková
grafické řešení: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová
architekt: Tomáš Svoboda
Výstava se koná v rámci 39. ročníku HF Smetanovské dny.